Na podzim sbíral starty výhradně ve zlínské juniorce, v lize nedostal šanci ani jednou. Když se tedy Davidu Štípkovi naskytla během zimní přestávky možnost vybojovat si angažmá v zahraničí, neváhal. A to i přesto, že šlo pro našince o velmi exotickou destinaci – Vietnam. Vzhledem k omezenému počtu cizinců v týmech tamní nejvyšší soutěže to sice nakonec nedopadlo, ale Štípek ničeho nelituje. „Trochu mě to mrzí, ale byla to skvělá zkušenost,“ říká 25letý záložník, který do konce sezony vypomůže druholigovému Žižkovu.
Štípek o testech ve Vietnamu: Zpočátku jsem byl vykulený, ale šel bych do toho znovu
Do Vietnamu nechodí čeští hráči na zkoušku každý den. Jak jste se k této možnosti vlastně dostal? Předpokládám, že náhoda to asi nebyla…
Dostal jsem se k tomu přes manažera pana Brunclíka a mého kamaráda Davida Mac Hong Quana, který v mládeži působil ve Spartě teď hraje právě ve Vietnamu. Platí tam za celkem velkou osobnost, hraje i za národní tým. Ozvali se, že je možnost to zkusit, tak jsem neváhal.
S jakými ambicemi jste do Vietnamu zamířil? A jak velkou roli sehrály ve vašem rozhodování nabízené podmínky?
Chtěl jsem samozřejmě na testech uspět a zároveň poznat něco nového a úplně změnit prostředí. To bylo to nejdůležitější. Podmínky samozřejmě také sehrály svoji roli.
Jak dlouho vám trvalo, než jste zvykl a aklimatizoval se na tamní prostředí a počasí?
Po příletu jsem dostal od klubu asi tři dny volna právě na aklimatizaci, to mi pomohlo. Zapojil jsem se, až když jsem byl plně aklimatizován a připraven. Zároveň šlo o přechod z české zimy do asi dvaceti stupňů, takže to bylo příjemnější.
Ve Vietnamu bych se zabezpečil, ale peníze pro mě nejsou prioritou, hlásí karvinská jednička
Testy jste absolvoval ve čtvrtém týmu loňské sezony Than Quang Ninh. Jaký byl váš první dojem, když jste tam dorazil a jaké má klub podmínky ve srovnání s českými kluby?
Popravdě ze začátku jsem byl hodně vykulený, dá se říct, že ze všeho. Je to jiný svět. Nejvíc mě zaujala asi nádherná příroda, která byla kolem. Náš klub se nacházel u zátoky Ha Long Bay, která je na seznamu UNESCO. Klub jako takový má svoji ,,bázu“ v horách, kde jsme byli pořád všichni spolu a kde měl každý hráč svůj pokoj a ve společné jídelně jsme měli tři jídla denně. Na tréninky jsme dojížděli na stadion, ten byl už celkem zastaralý a hřiště bylo spíš takovou udusanou hlínou. Sem tam byl nějaký trs, ale takhle to tam mají víceméně všude. Normální ,,evropská“ tráva je tam asi jen na dvou stadionech. Podmínky jsou určitě o dost skromnější než v českých klubech, ale to základní tam člověk má.
Troufnete si odhadnout, jestli by tým, ve kterém jste byl na testech, dokázal obstát v české nejvyšší soutěži?
Tým jsem poznal za ty tři týdny celkem dost. Všichni hráči jsou menšího vzrůstu a snaží se vše řešit fotbalově, na míči jsou šikovní. V české lize by ale měli velké problémy, určitě by hráli dole. Vůbec se tam neřeší taktika.
Vítejte v našem blogu, abyste dostali další novinky o Levné fotbalové dresy.